Klasifikace čistých prostor může být provedena pro jednu nebo některou ze tří fází použití místnosti, tj.

• „po vybudování“,
• „v klidu“,
• „v provozu“.

Stavem „po vybudování“ se rozumí situace, kdy je čistý prostor kompletní se všemi pomocnými systémy/medii, ale bez strojního vybavení, nábytku, materiálu nebo personálu. Před měřením by se měl provést úklid místnosti, protože stavební a instalační práce často nejsou prováděny v „čistém standardu“. Dobrou praxí je také nechat ventilační systém v provozu alespoň několik dní před měřením.

Stavem „v klidu“ se rozumí stav, kdy je instalováno veškeré výrobní zařízení a neprobíhají žádné výrobní operace. Měření počtu částic „v klidu“ se provádí po krátké době čištění vzduchu, která se obvykle předpokládá minimálně 15 až 20 minut po ukončení výrobních operací a po odchodu personálu z klasifikované místnosti. Stavem „v provozu“ se rozumí stav, kdy všechna zařízení pracují v definovaném režimu s definovaným počtem zaměstnanců.

Počet částic se měří podle normy ČSN EN ISO 14644-1. Na základě této normy se provádí stanovení:

• počet měřicích bodů (závisí na ploše čistého prostoru),
• objem a čas vzorku vzduchu odebraného v každém bodě měření (závisí na předpokládané třídě čistoty čistého prostoru).

Pro místnosti třídy A-D podle EUGMP se uvažují částice větší než 0,5 µm a 5 µm. Pro čisté prostory třídy ISO 7 – ISO 9 podle normy ČSN EN ISO 14644-1 se uvažují částice větší než 0,5 µm, 1 µm a 5 µm. Pro čisté prostory dle ISO 1 – ISO 6 se navíc berou v úvahu částice větší než 0,1 µm, 0,2 µm a 0,3 µm, což vyžaduje použití laserového měřiče částic vyšší třídy.

Před měřením každé místnosti je třeba zjistit následující údaje:

• stav místnosti, ve které se má měření provádět („po vybudování“, „v klidu“, „v provozu“),
• plochu místnosti,
• očekávanou třída čistoty místnosti.

Zkouška doby regenerace (ang. recovery test) se provádí za účelem posouzení schopnosti místnosti vrátit se na původní úroveň čistoty nebo na úroveň čistoty požadovanou určitou třídou čistoty poté, co bylo do ovzduší vneseno značné množství částic (látky DEHS). Pro účely zkoušky se obvykle vnese tolik částic, aby se dosáhlo úrovně znečištění, která 100× (případně 10×) překročí limit třídy čistoty místnosti.

Znalost doby regenerace místnosti je velmi dobrým měřítkem pro hodnocení výkonnosti čisté místnosti, protože na rozdíl od informací o samotném počtu výměn vzduchu je dosažená doba regenerace místnosti ovlivněna také tvarem místnosti, počtem a umístěním míst pro přívod a odvod vzduchu, počtem a umístěním „překážek“ v místnosti (stroje, dělicí příčky atd.).

Doba regenerace se určuje při kvalifikaci nových nebo dodatečně vybavených čistých prostor (ve stavu „po vybudování“ nebo „v klidu“) nebo jako součást pravidelného hodnocení výkonnosti čistého prostoru. Měření doby regenerace není nutné u místností nebo zón, kterými vzduch proudí jednosměrně (např. komory s laminárním prouděním).

Dobu regenerace místnosti měříme podle normy ČSN EN ISO 14644-3 bod B.4.

Před měřením každé místnosti je třeba zjistit následující údaje:

• Úroveň znečištění ovzduší: 100× (standard) nebo 10×
• Uvažovaná velikost částic: >0,3 µm (standard) nebo >0,5 µm
• Umístění měřicího bodu: v místě v blízkosti vývodu (standard) nebo v místě v místnosti s nejvyšším naměřeným počtem částic.

Měření se provádí pomocí přesného snímače diferenčního tlaku (mikromanometru) kalibrovaného v rozsahu -500 Pa ÷ +500 Pa. Mikromanometr je vybaven dvěma měřicími hrdly, z nichž jeden je spojen trubkou (ohebná trubka o vnějším průměru 8 mm) s místností s vyšším tlakem. Druhý vývod (včetně přístroje) je umístěn v místnosti s nižším tlakem (referenční místnost s přetlakem 0 Pa). Měření diferenčního tlaku v místnostech se provádí třikrát najednou a jako výsledek měření se uvádí průměrná hodnota těchto tří měření.

Měření se provádí především pomocí přípojek, které jsou k tomuto účelu trvale instalovány v objektu. Tím je zajištěna stálost podmínek měření a nejlepší možnost porovnání získaných údajů s historickými daty. Pokud místnost není vybavena vhodnou přípojkou, je někdy možné vložit kabel kolem těsnění dveří (nebo pod dveřmi).

Provádíme kvalifikaci v čistých prostorech (Cleanroom) v souladu s požadavky GMP, normou ISO 14644-1 a normou ISO 14644-3. V rámci kvalifikace čistého prostoru nejčastěji provádíme následující typy měření: měření množství pevných částic ve vzduchu, měření integrity filtrů HEPA, měření času regenerace čistého prostoru, měření lineární rychlosti vzduchového průtoku, objemový tok vzduchového průtoku, měření počtu výměn vzduchu v místnosti, test vizualizace směru vzduchového průtoku, měření přetlaku čistého prostoru vůči přilehlé zóně, měření teploty a vlhkosti vzduchu v místnosti, koncentrace CO2 ve vzduchu. Měření v čistých prostorách mohou být provedena jako nezávislá studie nebo jako skupina testů tvořící kvalifikaci IQ OQ PQ čistého prostoru (tzv. validace čistých prostor).

Kvalifikace instalace (IQ) je součástí kvalifikace zařízení/instalací a prostor (včetně cleanroomů), v rámci které se potvrzuje, že kvalifikovaná instalace nebo prostor byla postavena a nainstalována v souladu se schváleným projektem a doporučeními výrobce, rozsah dodávky odpovídá objednávce (včetně dokumentace v tomto rozsahu – návod k obsluze, provozní instrukce) a klíčové prvky kvalifikovaného systému nebo čistého prostoru jsou správně identifikovány. Kvalifikace čistých prostor (Cleanroom) se převážně provádí ve společnostech farmaceutického a kosmetického průmyslu, ale kvalifikace IQOQPQ vyžadují někdy také laboratoře. Na rozdíl od operační kvalifikace, typ testů spadajících do rozsahu instalační kvalifikace je často podobný mezi různými skupinami zařízení, instalací a systémů. Instalační kvalifikace IQ (včetně kvalifikace IQ čistého prostoru Cleanroom) často zahrnuje: ověření dokončení FAT/SAT, kontrolu správnosti/kompletnosti dodávky a ověření absence poškození dodaných prvků, identifikaci komponent zařízení (výrobce, typ, sériové číslo, materiál), ověření softwaru, ověření označení hlavních prvků zařízení/systému/prostoru, kontrolu kompletnosti technické dokumentace (popisy, instrukce, schémata, diagramy, výsledky testů emise pevných částic pro materiály a zařízení určené pro Cleanroom). Instalační kvalifikace může zahrnovat také přezkum mechanické konstrukce, přezkum elektrické konstrukce, kontrolu správnosti instalace a připojení k médiím (elektřina, voda, stlačený vzduch). V rámci testů IQ mohou být také prováděna měření environmentálních podmínek – nejčastěji teploty a relativní vlhkosti vzduchu. V případě kvalifikace čistých prostor (Cleanroom) může být také zkoumána koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v prostoru. Součástí kvalifikace IQ může být také přezkum seznamu měřicích přístrojů a seznamu náhradních dílů, zpráva o instalaci softwaru, certifikáty kalibrace kontrolně-měřicích zařízení. Jak v každé kvalifikaci, tak i v instalační kvalifikaci (IQ) se hlásí údaje osob provádějících kvalifikaci, podmínky a datum provedení testů, identifikují se měřicí zařízení použitá k provedení kvalifikace IQ (pokud se to týká). Počet kontrol během instalační kvalifikace může být omezen za předpokladu provedení daných testů během FAT/SAT. Obvykle, aby se vypracoval plán instalační kvalifikace čistého prostoru, je třeba mít k dispozici odpovídající dokumentaci (URS, objednávka, schémata P&ID, materiálové seznamy, bezpečnostní listy, DTR zařízení, popis kvalifikovaného systému).

Kvalifikace provozní (OQ) má za cíl poskytnout objektivní důkaz, že jednotlivé funkce testovaného čistého prostoru Cleanroom/zařízení/instalace fungují správně – v souladu s funkční specifikací FS nebo v rozsahu plánovaného využití zařízení uživatelem. Provozní kvalifikace je prováděna po úspěšném dokončení kvalifikace instalace (IQ) a může být také prováděna (celá nebo část původního rozsahu provozní kvalifikace) po opravě zařízení nebo prostoru. Testy prováděné během provozní kvalifikace se liší v závislosti na typu kvalifikovaného zařízení, avšak je možné identifikovat určité skupiny testů, které jsou nejčastěji prováděny během této části kvalifikace. Příklad rozsahu testů OQ pro kvalifikaci čistého prostoru: funkční testy – dosažení a stabilita kritických/krajních parametrů systému (např. rychlost proudění vzduchu pod laminárním výtokem, počet výměn vzduchu v místnosti, doba regenerace prostoru), testování alarmů (potvrzení správné aktivace a komunikace alarmů), generování zpráv, kontrola přístupu k jednotlivým funkcím různými skupinami uživatelů čistého prostoru; identifikace materiálů a měřicího zařízení použitého během kvalifikace čistého prostoru (platnost certifikátů/ kalibračních osvědčení); skutečnost provedení školení uživatelů instalace/prostoru; přítomnost schválených návodů a postupů (návodů k čištění, údržbě, kalibraci).

Zpráva o kvalifikaci by měla také uvádět osoby provádějící operační kvalifikaci a datum provedení jednotlivých testů. Aby bylo možné vypracovat plán operační kvalifikace čistého prostoru, je třeba mít k dispozici odpovídající dokumentaci: funkční specifikaci (rozmezí práce zařízení/prvku, cílové hodnoty pracovních parametrů), karty charakteristik a popis systému, technickou dokumentaci. GMP uvádí, že testy prováděné v rámci operační kvalifikace by měly: být vypracovány na základě znalosti procesů, systémů a zařízení s cílem potvrdit, že systém funguje tak, jak bylo navrženo; potvrzovat dolní a horní limity operačních parametrů nebo podmínky nejhoršího scénáře.

Výsledky měření prováděných v rámci kvalifikace čistého prostoru jsou dokumentovány ve formě samostatných testovacích karet. Součástí zprávy o kvalifikaci čistého prostoru jsou také: popis cíle kvalifikačních prací, popis kvalifikovaného systému – hranice systému, základní popis konstrukce a funkce, kritické prvky, zjednodušený schéma konstrukce ukazující rozmístění hlavních komponent (pro složité zařízení a systémy), seznam testovacích karet, karty jednotlivých testů IQ OQ PQ s výsledky kontroly a měření, nesrovnalosti zjištěné během kvalifikace, souhrn kvalifikace s odkazy na přijatá kritéria akceptace, kopie aktuálních kalibračních certifikátů měřicích přístrojů používaných během kvalifikace zařízení, seznam osob účastnících se kvalifikace zařízení.

Naše společnost provádí kvalifikace čistých prostor v podnicích farmaceutického, kosmetického průmyslu, v laboratořích. Provádíme také kvalifikace autoklávů, kvalifikace IQOQPQ laboratorního vybavení, kvalifikace stlačeného vzduchu (ISO 8573). Spolupracujeme také s dodavateli výrobních zařízení, provádějícími čistých prostorů a dodavateli laboratorního vybavení, kteří z důvodu nutnosti udržování platnosti kalibrace měřicích přístrojů používaných v kvalifikaci upřednostňují subdodávku provedení části nebo celku měření.

Kouřová zkouška (ang. smoke test) se provádí v čistých prostorách a zařízeních, jako jsou laminární komory, za účelem prokázání směru proudění vzduchu, vizualizace mrtvých zón a potvrzení laminarity proudění vzduchu.

Kouřová zkouška se provádí podle normy ČSN EN ISO 14644-3, bod B3.

Kouřová zkouška může být provedena v celé místnosti nebo v oblastech dohodnutých se zákazníkem, které jsou kritické vzhledem k provozům, které v nich probíhají. Zkouška poskytuje důkaz, že vzduch v místnosti je dostatečně vyměňován a že v místnosti nejsou žádné „mrtvé zóny“, kde by se lokálně mohla kumulovat vyšší koncentrace škodlivin. Zkouška také přímo potvrzuje, zda je u dveří nebo technologických otvorů zachován požadovaný směr pohybu vzduchu, kdy právě na směru pohybu vzduchu závisí ochrana dané zóny před kontaminací/znečištěním.

Během zkoušky se kouř vytváří v blízkosti dveří, které oddělují místnosti s různým statickým tlakem. Kouř by měl směřovat do místnosti s nižším tlakem. Kouř se zavádí také do jiných částí místnosti, aby se posoudila přítomnost „mrtvých zón“ v místnosti. Pokud je v místnosti dobrá výměna vzduchu, kouř nezůstává v místnosti, ale je účinně odváděn směrem k odsávacím mřížkám.

V případě zařízení s jednosměrným prouděním vzduchu (laminární průduchy) jsou kořové zkoušky určeny především ke kontrole laminarity proudění vzduchu. Při zkoušce se očekává, že: kouřový proud probíhá rovnoběžně nad chráněným prostorem bez turbulencí. Zkouška má smysl zejména u pracoviště vybaveného zařízením, které se zde obvykle používá, aby se ověřilo, zda množství a uspořádání zařízení nebrání pohybu vzduchu při laminárním proudění.

Výkon větrání (počet výměn vzduchu v místnosti) měříme podle normy ČSN EN ISO 14644-3 bod B.2.2.

Objem vzduchu přiváděného do místnosti se stanoví pomocí bolometru (na každém přívodu vzduchu zvlášť), tj. metodou doporučenou normou ČSN EN ISO 14644-3. Počet výměn vzduchu v místnosti za hodinu se pak vypočítá vydělením naměřeného celkového objemu přiváděného vzduchu naměřeným objemem místnosti.

Měření pomocí bolometru vyžaduje, aby barometr přesně pokrýval povrch přívodu vzduchu, proto je nutné, aby zákazník před příjezdem potvrdil rozměry přívodů vzduchu, aby byl balometr vybaven vhodnými měřicími objímkami.

Před měřením je třeba pro každou místnost uvést následující údaje:

• rozměry každého přívodu vzduchu
• instalační výška přívodu/výška stropu (neměříme u stropů vyšších než 3,5 m)

Rychlost a homogenita proudění vzduchu pod HEPA filtrem se měří podle normy ČSN EN ISO 14644-3, bod B.2. Měření slouží k posouzení správné funkce laminárního proudění a stupně opotřebení filtru. Příliš nízká hodnota rychlosti proudění vzduchu může být důsledkem výrazného znečištění (opotřebení) filtru a indikuje nutnost výměny filtru. Obecně přijímané kritérium přijatelnosti (EUGMP) pro hodnocení rovnoměrnosti rychlosti proudění vzduchu pod filtrem HEPA je 0,45 m/s +-20 %. Naše společnost provádí měření rychlosti proudění vzduchu, ale neposkytuje služby výměny a likvidace použitých filtrů HEPA.

Testování integrity HEPA filtrů se provádí, aby se potvrdilo, že filtr je těsně instalován v pouzdře, není poškozen a dobře těsní. Testování integrity HEPA filtrů odhalí úniky nedostatečně vyčištěného vzduchu, což může způsobovat:

• nedostatečná těsnost spojení mezi filtrem a přívodem vzduchu (způsobená například nerovnoměrným tlakem mezi filtrem a pláštěm přívodu, poškozenými nebo opotřebovanými těsněními),
• poškození filtru při přepravě nebo instalaci,
• nesprávná instalace filtru,
• příliš dlouhé používání filtru.

Testování integrity HEPA filtrů se provádí především v kritických místnostech a čistých zónách, např. v čistých místnostech třídy ISO 5 nebo ISO 6, v laminárních ventilacích v mikrobiologických laboratořích. Mnoho uživatelů čistých prostor neprovádí měření integrity filtrů HEPA v místnostech třídy ISO 7-ISO 8, pokud tyto místnosti splňují požadavky na počet částic ve vzduchu.

Testy integrity HEPA filtrů provádíme podle normy ČSN EN ISO 14644-3, bod B.7. Měření spočívá v zavedení zkušebního aerosolu před testovaný filtr HEPA, změření počtu částic před filtrem a následném změření počtu částic za filtrem při skenování povrchu rámu filtru, prostoru mezi rámem a montážními stěnami filtru, prostoru kolem těsnění a celého povrchu filtru speciální sondou připojenou k laserovému měřiči částic.

Norma ISO 14644-3 uvádí, že při zkoušení integrity filtrů s účinností ≥99,995 % (filtry HEPA 14 a vyšší) by se průnik >0,01 % měl považovat za „netěsnost“, zatímco u filtrů s filtrační účinností ≥99,95 %, ale nižší než 99,995 % (mimo jiné filtry HEPA 13) by se průnik >0,1 % měl považovat za „netěsnost“.

Pro zavedení zkušebního aerosolu do zařízení se trubka s vyrobeným aerosolem připojí k přívodnímu potrubí před zkoušeným filtrem (je zapotřebí otvor o průměru 10 mm nebo hrdlo o vnějším průměru 7 mm). Pro měření koncentrace aerosolu před filtrem je v zařízení zapotřebí otvor o průměru 13 mm nebo vývod o vnějším průměru 10 mm.

Technické požadavky, které musí zařízení splňovat:

• Vyžadovaný otvor pro vstup zkušebního aerosolu (před filtrem): průměr 13 mm.
• Vyžadovaná zásuvka 230 V (před filtrem): ve vzdálenosti max. 25 m.
• Vyžadovaný otvor pro měření zkušebního aerosolu (před filtrem): průměr 10 mm.
• Vyžadovaná demontáž a montáž krytu filtru zákazníkem (z aktivní strany).
• Požadované zajištění plošiny zákazníkem, pokud se filtr nachází ve výšce >2,5 m.

Pro čisté prostory třídy ISO 8 se obvykle používá několik úrovní filtrace vzduchu (např. předfiltr G4, filtr F9, koncový filtr H13). Pohyb vzduchu v místnosti není jednosměrný (dochází k míchání „čistého“ vzduchu přiváděného do místnosti se „špinavým“ vzduchem přítomným v místnosti). Přívody vzduchu v čisté místnosti ISO 8 jsou obvykle umístěny na stropě. Vzduch je čištěn HEPA filtrem umístěným ve větracím otvoru (ve stropě) nebo HEPA filtrem umístěným v jednotce HVAC. Otvory pro odtah vzduchu jsou obvykle umístěny na stěnách v blízkosti podlahy (např. v rozích místnosti). Požadovaný počet výměn vzduchu za hodinu závisí na povaze provozu čistých prostor a počtu přítomných pracovníků, ale cílem by mohlo být zajistit 10-40 výměn vzduchu za hodinu. V čistých prostorách třídy ISO 8 je personál často přítomen nepřetržitě. Personál může být oblečen ve standardním pracovním oděvu (dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv, čepice) a návštěvníci v jednorázové zástěře. Doporučuje se, aby byl v místnosti udržován minimální přetlak 5-10 Pa vzhledem k přilehlé zóně.
Při kvalifikaci čistých prostor třídy ISO 8 se obvykle provádějí tyto zkoušky: měření počtu částic ve vzduchu, měření doby regenerace prostoru, měření diferenčního tlaku, měření teploty a relativní vlhkosti. Volitelné zkoušky: měření počtu výměn vzduchu, zkoušky integrity HEPA filtru, kouřová zkouška.

Pro čisté prostory třídy ISO 7 se používá několik stupňů filtrace vzduchu (např. předfiltr G4, pak filtr F9, koncový filtr H13 nebo H14). Pohyb vzduchu v místnosti není jednosměrný. Přívody vzduchu do čisté místnosti ISO 7 jsou obvykle umístěny na stropě (koncový filtr HEPA 13/14 je umístěn ve stropním difuzoru). Vzduchové průduchy jsou obvykle umístěny na stěnách v blízkosti podlahy. Požadovaný počet výměn vzduchu za hodinu se často pohybuje v rozmezí 20-60 n/h. V čistých místnostech třídy ISO 7 je pobývá personál obvykle nepřetržitě. Personál může být oblečen do standardního pracovního oděvu (dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv, čepice) a návštěvníci do jednorázové zástěry. Doporučuje se, aby byl v místnosti udržován minimální přetlak 10 Pa vzhledem k přilehlé zóně. Při kvalifikaci čisté místnosti třídy 7 ISO se obvykle provádějí tyto zkoušky: měření počtu částic ve vzduchu, měření doby regenerace místnosti, měření diferenčního tlaku, měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Volitelné zkoušky: měření počtu výměn vzduchu, zkoušky integrity HEPA filtru, kouřová zkouška.

U čistých prostor třídy ISO 6 se používá několik stupňů filtrace vzduchu (např. předfiltr F7, pak filtr H10, konečný filtr H14). Pohyb vzduchu v místnosti je nejednosměrný, jednosměrný (laminární) nebo smíšený. Difuzory vzduchu v čisté místnosti ISO 6 jsou obvykle umístěny na stropě (koncový filtr HEPA 13/14 je umístěn ve stropním difuzoru). Odsávací vzduchová potrubí jsou v čisté místnosti ISO 6 umístěna na několika místech v místnosti ve spodní části stěn. Požadovaný počet výměn vzduchu za hodinu se často pohybuje v rozmezí 40-150 výměn vzduchu za hodinu. Přítomnost personálu v čistých místnostech třídy ISO 6 by měla být omezena. Osoby vstupující do místností třídy 6 ISO musí být oblečeny do speciálního obleku pro čisté prostory nebo do vícedílného oblečení (bezprašného, např. polyesterového – dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv, rukavice, kukla s chráničem krku, maska, speciální obuv). Pod svrchní vrstvou se doporučuje nosit vyhrazené spodní prádlo pro čisté prostory.  Přetlak v místnosti vzhledem k přilehlé zóně je minimálně 10 Pa.
Při kvalifikaci čistého prostoru třídy 6 podle normy ISO se obvykle provádějí tyto zkoušky: měření počtu výměn vzduchu, zkoušky integrity HEPA filtrů, měření počtu částic ve vzduchu, měření doby regenerace místnosti nebo rychlosti proudění vzduchu pod filtrem, měření diferenčního tlaku, měření teploty a relativní vlhkosti, kouřová zkouška.

U čistých prostor třídy ISO 5 se používá několik stupňů filtrace vzduchu (např. předfiltr F7, pak filtr H10, konečný filtr H14). Pohyb vzduchu v místnosti je obvykle jednosměrný (laminární). Vzduch je přiváděn z difuzorů umístěných na stropě (méně často na stěně). Vícenásobné odtahy vzduchu v čisté místnosti ISO 5 jsou obvykle umístěny ve spodní části stěn nebo v podlaze (nebo na protější stěně, pokud jsou použity horizontální difuzory). U čistých prostor s laminárním prouděním vzduchu není klíčový počet výměn vzduchu za hodinu, ale hodnota lineární rychlosti vzduchu pod filtrem. Cílem je obvykle dosáhnout rychlosti proudění 0,45 m/s +/- 20 %. Přítomnost personálu v čistém prostoru třídy 5 ISO by měla být přijatelná pouze ve výjimečných případech. Osoby vstupující do čistého prostoru třídy ISO 5 musí být oblečené do speciálního obleku pro čisté prostory nebo do vícedílného oblečení (bezprašného, např. polyesterového – dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv, rukavice, kukla s chráničem krku, maska, speciální obuv). Pod svrchní vrstvou se doporučuje nosit vyhrazené spodní prádlo pro čisté prostory.  Přetlak v místnosti vzhledem k přilehlé zóně je minimálně 10 Pa. Při kvalifikaci čistého prostoru třídy ISO 5 se obvykle provádějí tyto zkoušky: měření počtu výměn vzduchu, zkoušky integrity HEPA filtru, měření počtu částic ve vzduchu, měření doby regenerace místnosti nebo rychlosti proudění vzduchu pod filtrem, měření diferenčního tlaku, měření teploty a relativní vlhkosti, kouřová zkouška.