Přeskočit na obsah
Domů » Kapilární průtokové ředicí přístroje

Kapilární průtokové ředicí přístroje

Kapilární průtokové ředicí přístroje

Kapilární průtokové ředicí přístroje představují jednu z nejpokročilejších technologií pro zajištění přesného a konzistentního ředění částicových vzorků. Vývoj takových systémů byl motivován potřebou provádět přesná měření v prostředích s vysokými koncentracemi částic, jako jsou průmyslové aplikace. Mimo jiné se používá ředění vzorků vzduchu:
– při měření obsahu částic ve stlačeném vzduchu při klasifikaci stlačeného vzduchu podle normy ISO 8573-1,
– při měření doby regenerace místností při kvalifikaci čistých prostor.

Jak kapilární průtokové ředicí přístroje optimalizují ředění:

  1. Konstrukce kapiláry a filtrace: Kapilární trubice jsou navrženy tak, aby umožnily optimální průtok vzorkovaného vzduchu. Díky tomu je koncentrace částic ve vzorku udržována konstantní. Filtrování vzduchu pomocí filtra HEPA zajišťuje, že tento proud vzduchu je téměř zcela zbaven částic.

  2. Izokinetické odběry: Konstrukce zajišťuje, že rychlost vzduchu v kapiláře je stejná jako rychlost vzduchu v okolním prostředí, což zaručuje, že částice nejsou selektivně zachycovány nebo propuštěny během ředění. To je klíčové pro zachování reprezentativního vzorku.

  3. Chemická konzistence: Vzhledem k tomu, že ředicí vzduch pochází z procesního vzduchu, chemická kompozice vzduchu zůstává stejná. Toto je zásadní pro aplikace, kde chemický rozbor vzduchu může ovlivnit výsledky.

  4. Uzavřený systém: Výhodou uzavřeného systému je, že minimalizuje riziko kontaminace okolního prostředí. To je důležité v průmyslových a výzkumných aplikacích, kde je kontaminace okolního prostředí nepřijatelná.

Kontrola výkonu a kalibrace:

Přesnost ředicího přístroje je klíčová pro zajištění věrohodnosti měření částic. Toto měření by mělo být prováděno pravidelně. Kalibrační postupy by měly zahrnovat porovnání výsledků měření s ředidlem a bez něj, stejně jako validaci ředicího poměru. Mimo jiné se používá ředění vzorků vzduchu:
– při měření obsahu částic ve stlačeném vzduchu při klasifikaci stlačeného vzduchu podle normy ISO 8573-1,
– při měření doby regenerace místností při kvalifikaci čistých prostor.

V dnešní době, kdy je stále větší důraz kladen na kontrolu kvality vzduchu a monitorování průmyslových emisí, jsou kapilární průtokové ředicí přístroje neocenitelným nástrojem pro odborníky v oblasti monitoringu a analýzy částic. Jejich schopnost poskytnout přesné a konzistentní výsledky v náročných prostředích je klíčová pro zajištění spolehlivosti dat a chránění zdraví a životního prostředí.

www.kvalifikace-validace.cz 
Všechna práva vyhrazena.

Pracovní doba
Kontakt

5 komentářů na “Kapilární průtokové ředicí přístroje”

  1. Pro zajištění reprezentativních výsledků při měření částic ve stlačeném vzduchu je kritická volba správného ředicího poměru. Při vysokých koncentracích částic (>1000000 částic/m³) je doporučeno použít ředicí poměr minimálně 100:1, aby se předešlo koincidenci částic v měřicí komoře čítače. Je také důležité vzít v úvahu, že různé velikosti částic mohou vyžadovat různé ředicí poměry pro optimální detekci. Moderní systémy umožňují automatickou optimalizaci ředicího poměru na základě měřené koncentrace.

  2. Významným aspektem izokinetického odběru je přesná kontrola průtoku vzduchu kapilárou. Pro dosažení skutečně izokinetických podmínek musí být rychlostní profil v kapiláře plně vyvinutý, což vyžaduje minimální délku kapiláry rovnou přibližně 10násobku jejího průměru. Důležitá je také geometrie vstupního otvoru kapiláry, která by měla mít ostrý náběh pro minimalizaci turbulencí. Při nedodržení těchto parametrů může docházet k systematickým chybám měření.

  3. Pro kvalifikaci čistých prostor je důležitá stabilita ředicího poměru během celého měření doby regenerace. Experimentální data ukazují, že kolísání ředicího poměru by nemělo přesáhnout ±2% pro zachování požadované přesnosti měření. Doporučuje se proto kontinuální monitoring tlakového spádu na kapiláře a teploty ředicího vzduchu. Tyto parametry přímo ovlivňují ředicí poměr a jejich změny mohou vést k systematickým chybám v měření.

  4. Z hlediska konstrukce kapilárních ředicích přístrojů je klíčová volba materiálu kapiláry. Nejčastěji se používá elektroleštěná nerezová ocel s drsností povrchu Ra < 0,2 μm. Tento materiál minimalizuje usazování částic na stěnách kapiláry a umožňuje efektivní čištění. Pro aplikace vyžadující extrémní čistotu se používají kapiláry z monokrystalického safíru, které mají ještě nižší adhezi částic. Pravidelná kontrola stavu kapiláry pomocí endoskopu je součástí preventivní údržby.

  5. Validace kapilárního průtokového ředicího přístroje vyžaduje komplexní přístup zahrnující více metod. Kromě standardního měření ředicího poměru pomocí referenčního aerosolu je důležité ověřit také prostorovou homogenitu ředění napříč průřezem kapiláry. To lze provést pomocí laserové anemometrie nebo pomocí značkovacího plynu. Výsledky validace by měly být dokumentovány v souladu s požadavky GMP pro kritické měřicí přístroje.

Napsat komentář