Přeskočit na obsah
Domů » Opakovatelnost/přesnost metody stanovení částic ve stlačeném vzduchu [ISO 8573-4]

Opakovatelnost/přesnost metody stanovení částic ve stlačeném vzduchu [ISO 8573-4]

Opakovatelnost/přesnost metody stanovení částic ve stlačeném vzduchu [ISO 8573-4, ISO 8573-1]

Norma ISO 8573-4 popisuje metodu měření částic ve stlačeném vzduchu pro klasifikaci čistoty stlačeného vzduchu podle normy ISO 8573-1. Protože norma ISO 8573-4 má status mezinárodní normy, není třeba při zavádění metody pro použití ve zkušební laboratoři provádět validaci zkušební metody (všechny metody řady norem ISO 8573 mají status validovaných metod). Podle pokynů normy ISO 17025 by každá laboratoř používající normalizované metody měla provést ověření zkušební metody, které nejčastěji spočívá v provedení zkoušek správnosti a přesnosti zkušební metody. Pomocí validovaných a ověřených metod řady ISO 8573 lze provést posouzení shody stlačeného vzduchu s normou ISO 8573-1.

Reprodukovatelnost / přesnost metody

Opakovatelnost a vnitrolaboratorní reprodukovatelnost (mezilehlá přesnost) patří k základním parametrům určujícím vlastnosti zkušební metody. Opakovatelnost metody vyjadřuje přesnost stanovení prováděných za stejných podmínek v krátkých časových intervalech. Střední přesnost metody vyjadřuje přesnost stanovení provedených za podmínek vnitrolaboratorních odchylek: různé dny, různí analytici, různé vybavení. Zadáním validačních údajů do souborů, které poskytujeme, budete moci snadno určit hodnoty vyjadřující opakovatelnost a mezilehlou přesnost validované/zkoušené zkušební metody.

Opakovatelnost měření / přesnost měření / opakovatelnost zkušební metody

Opakovatelností měření se rozumí přesnost měření za podmínek opakovatelnosti, tj. podmínek, za nichž jsou získávány nezávislé výsledky zkoušek stejných zkušebních objektů stejnou metodou, ve stejné laboratoři, stejným pracovníkem, se stejným vybavením, v krátkých časových intervalech. Opakovatelnost měření (nebo obecněji opakovatelnost zkušební metody) se obvykle vyjadřuje jako relativní směrodatná odchylka (RSDr) vyjádřená v procentech.

Mez opakovatelnosti

Na základě směrodatné odchylky opakovatelnosti je možné stanovit parametr označovaný jako mez opakovatelnosti. Mez opakovatelnosti je hodnota, kterou s pravděpodobností 95 % nepřekročí absolutní rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušky za podmínek opakovatelnosti. Pokud pozorujete rozdíl ve výsledcích zkoušek v po sobě jdoucích opakováních daného laboratorního vzorku, porovnejte rozdíl mezi největším a nejmenším výsledkem měření s mezí opakovatelnosti vypočtenou během validace – mez opakovatelnosti může být limitem pro přijetí výsledků při opakovaných analýzách zkušebních vzorků (v rámci kontroly kvality zkoušek).

Nepřímá přesnost

Zprostředkovaná přesnost (též přesnost vnitrolaboratorní reprodukovatelnosti) je podmínka, za které byly výsledky zkoušek stejných zkušebních položek získány stejnou metodou, ve stejné laboratoři, stejnými nebo různými pracovníky, za použití stejného nebo různého vybavení, v dlouhých časových intervalech. Reprodukovatelnost se udává jako relativní směrodatná odchylka (RSDR) vyjádřená v procentech. Ze směrodatné odchylky reprodukovatelnosti se někdy vypočítá mez reprodukovatelnosti R, která umožňuje analytikovi rozhodnout, zda je rozdíl mezi opakovanými analýzami vzorku za podmínek reprodukovatelnosti významný. Mez reprodukovatelnosti je hodnota, kterou s pravděpodobností 95 % nepřekročí absolutní rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek za podmínek reprodukovatelnosti.

Kritéria přijatelnosti

Do souborů jsme nezahrnuli příkladová kritéria přijatelnosti pro vypočtené parametry metody. Nezapomeňte, že kritéria přijatelnosti byste měli navrhnout před zahájením validace/kontroly metody. Maximální přijatelná přesnost měření (opakovatelnost měření) je někdy požadavek uvedený v právním dokumentu (např. předpis upravující určitý aspekt zkoušení) nebo hodnota uvedená v normě/zkušební metodě. Není-li očekávaná přesnost měření uvedena v „externím dokumentu“, stanoví ji laboratoř sama s přihlédnutím k předpokládaným očekáváním zadavatele/uživatele výsledku nebo k vlastním zkušenostem z práce s podobnými zkušebními technikami/podobnými měřeními.

Interpretace

Opakovatelnost a přesnost popisují, jak jsou výsledky získané danou zkušební metodou vzájemně konzistentní. Čím vyšší je hodnota sr, sR, RSD, tím horší je opakovatelnost nebo mezilehlá přesnost metody.

Výsledky zkoušky přesnosti pro stanovení částic ve stlačeném vzduchu

Za účelem ověření metody a stanovení přesnosti metody byla provedena řada měření obsahu částic v systému stlačeného vzduchu: Bylo provedeno 20 měření za podmínek opakovatelnosti (stejný čítač částic, krátké časové intervaly, stejná osoba provádějící měření, stejné místo měření).

Výsledky získaných měření a vypočtená hodnota RSD jsou uvedeny níže:

0,1–0,5 [µm] 0,5–1 [µm] 1–5 [µm]
1204 8 20
1394 8 22
1589 6 18
1218 8 21
1256 7 24
1148 9 12
1267 5 12
1306 5 20
1464 5 27
1287 1 24
1264 7 27
1264 6 16
1244 5 24
1264 5 22
1585 5 28
1274 8 31
1654 5 21
1445 5 22
1340 6 12
1799 6 15


RSD [%]
0,1–0,5 [µm]  0,5-1 [µm] 1–5 [µm]
12,7 29,6 26,1

www.kvalifikace-validace.cz 
Všechna práva vyhrazena.

Pracovní doba
Kontakt

5 komentářů na “Opakovatelnost/přesnost metody stanovení částic ve stlačeném vzduchu [ISO 8573-4]”

  1. Pro zlepšení přesnosti měření je také důležité pravidelně kontrolovat funkčnost a čistotu izokinetické sondy. Experimentální data ukazují, že znečištění sondy může způsobit systematickou chybu až 20% u částic větších než 1 μm. Doporučuje se provádět vizuální kontrolu sondy před každou sérií měření a její kompletní čištění minimálně jednou měsíčně. V případě měření v prostředí s vysokou koncentrací částic může být nutné interval čištění zkrátit.

  2. Analýza relativní směrodatné odchylky (RSD) u různých velikostních frakcí částic ukazuje zajímavý trend. Pro nejmenší částice (0,1-0,5 μm) je RSD 12,7%, zatímco pro větší částice (0,5-1 μm a 1-5 μm) dosahuje hodnot kolem 26-30%. Tento rozdíl může být způsoben statistickou povahou měření – menší částice se vyskytují ve vyšších počtech, což vede k lepší statistické významnosti. Pro zlepšení přesnosti měření větších částic by bylo vhodné zvýšit objem vzorkovaného vzduchu nebo prodloužit dobu měření.

  3. Interpretace výsledků musí zohledňovat vliv environmentálních podmínek na měření. Fluktuace teploty v rozsahu ±2°C nebo relativní vlhkosti o ±5% mohou způsobit změny v počtu detekovaných částic až o 15%. Proto je důležité během celé série měření monitorovat a dokumentovat tyto parametry. Při překročení stanovených limitů pro environmentální podmínky by měla být měření opakována. Doporučuje se také provádět korekci naměřených hodnot na standardní podmínky.

  4. Vzhledem k relativně vysokým hodnotám RSD pro větší částice (>0,5 μm) doporučuji implementovat následující opatření: optimalizace vzorkovacího systému pro minimalizaci ztrát částic, zvýšení počtu opakování měření pro lepší statistickou významnost, a pravidelná kontrola homogenity vzorkování pomocí paralelních měření v různých bodech systému. Pro kritická měření by měla být nejistota měření stanovena podle GUM s uvažováním všech relevantních příspěvků.

  5. Z hlediska vnitrolaboratorní reprodukovatelnosti je kritické sledovat dlouhodobý trend měření pomocí kontrolních karet. Systematické odchylky mohou indikovat degradaci optického systému, znečištění vzorkovacího systému nebo drift kalibrace přístroje. Pro včasnou detekci těchto problémů je vhodné zavést program pravidelných kontrol pomocí referenčního materiálu. Limitní hodnota pro vnitrolaboratorní reprodukovatelnost by neměla překročit 1,5násobek opakovatelnosti.

Napsat komentář