V naší laboratoři klíčovým prvkem při zajišťování souladu s nejvyššími standardy je důsledné plánování kvalifikace a validace čistých prostor. Tyto procesy jsou zásadní pro potvrzení, že zařízení, systémy a procesy splňují všechny stanovené požadavky.
Naše kvalifikační a validační činnosti jsou realizovány týmem vysoce kvalifikovaných a speciálně vyškolených odborníků, kteří se řídí pevně stanovenými, schválenými postupy. Veškerá dokumentace vytvořená během kvalifikace a validace prochází procesem schválení a autorizace ze strany příslušného personálu, v souladu s naším farmaceutickým systémem kvality.
Přistupujeme k dokumentům kvalifikace s flexibilitou, umožňujeme, aby byly některé dokumenty sdílené tam, kde je to vhodné a efektivní, například společné dokumenty pro instalační a operační kvalifikaci. Pokud jsou validační protokoly nebo jiná dokumentace poskytnuty externím dodavatelem, náš zodpovědný personál pečlivě ověřuje jejich adekvátnost a shodu s našimi vnitřními postupy před jejich schválením. Případné dodatečné dokumenty či protokoly testů jsou integrovány tak, aby odpovídaly našim specifickým požadavkům.
Jakékoli výsledky, které nesplňují předem stanovená kritéria akceptace, jsou pečlivě zaznamenány jako odchylky a jsou plně vyšetřovány v souladu s našimi výrobními postupy. Jejich potenciální vliv na výsledek validace je pak podrobně zkoumán a diskutován ve validačním reportu.
Závěry z validačního procesu jsou systematicky přezkoumány, s výsledky shrnutými v kontextu stanovených kritérií akceptace. Jakékoli změny těchto kritérií jsou pevně vědecky podloženy, a z finálních doporučení vycházíme z údajů získaných během validačních studií.
Každá fáze kvalifikace a validace je pečlivě schvalována příslušným personálem, který má odpovědnost na daném stupni schvalovacího procesu. Toto schválení může být učiněno buď v rámci validačního reportu nebo v samostatném dokumentu, který shrnuje dosažené výsledky.
V situacích, kdy určitá kritéria akceptace nebyla naplněna nebo kdy odchylky nebyly zcela vyřešeny, může dojít k podmíněnému schválení další fáze kvalifikace. To však vždy provází podrobná dokumentovaná analýza, která potvrzuje, že nedostatky nemají zásadní vliv na další kvalifikaci a validaci.
Jasné definování požadavků na zařízení, podpůrné instalace a systémy je základním kamenem našeho přístupu a je zakotveno v dokumentu URS (User Requirement Specification) nebo ve funkční specifikaci. Zásadní kvalitativní požadavky jsou stanoveny již v těchto počátečních dokumentech a veškerá rizika jsou minimalizována v souladu s principy dobré výrobní praxe (GMP).
Designová kvalifikace (DQ) je následující krokem, během kterého demonstrujeme a dokumentujeme shodu návrhu s požadavky GMP. URS jsou během tohoto procesu pečlivě prověřeny.
Pokud je to vhodné a odůvodněné, revize dokumentace a provedení některých testů mohou být zrealizovány již během předběžného přijetí výrobce (FAT) či v jiných fázích, což eliminuje potřebu opakování během instalační (IQ) a operační (OQ) kvalifikace na místě. To je samozřejmě podmíněno tím, že se prokáže, že přeprava a instalace neměly vliv na funkčnost, která byla předtím ověřena.
V naší laboratoři si zakládáme na transparentním a systematickém přístupu k validaci, s důrazem na pečlivost a přesnost, což je odrazem našeho odhodlání k udržování vynikajících standardů kvality ve všech aspektech naší činnosti.
FAT testy představují významnou příležitost pro optimalizaci celého kvalifikačního procesu. Správně navržený FAT protokol může eliminovat až 40% testů obvykle prováděných během IQ/OQ na místě. Důležitá je však validace transportních podmínek pomocí datových loggerů, které monitorují kritické parametry během přepravy. Při využití FAT testů je klíčové jasně definovat kritéria pro případné re-testování po instalaci.
Oceňuji zmínku o možnosti sdílení dokumentace mezi IQ a OQ fázemi, což reflektuje moderní přístup ke kvalifikační dokumentaci. V praxi se nám osvědčilo využívání elektronického systému řízení dokumentace (EDMS) pro správu všech kvalifikačních protokolů. Implementace elektronických podpisů v souladu s 21 CFR Part 11 významně zrychluje schvalovací procesy. Využití předpřipravených standardizovaných šablon protokolů dále zvyšuje efektivitu při zachování požadované úrovně kvality. Integrovaný systém řízení odchylek přímo v EDMS umožňuje efektivní sledování a vyhodnocování všech zjištěných neshod. Automatizované workflow zajišťuje, že žádný krok schvalovacího procesu není opomenut.
Systematický přístup k řízení odchylek během kvalifikačního procesu je zásadní pro udržení integrity celého procesu. Každá odchylka musí být klasifikována dle předem definovaného systému hodnocení rizik. Implementace CAPA systému zajišťuje, že jsou přijata adekvátní nápravná opatření. Všechny odchylky musí být uzavřeny před finální certifikací čistého prostoru.
Podmíněné schválení další fáze kvalifikace při nevyřešených odchylkách vyžaduje robustní systém řízení změn. V rámci change control procesu musí být jasně definovány podmínky a časové limity pro vyřešení zbývajících problémů. Risk assessment musí prokázat, že neuzavřené odchylky nemají vliv na kritické parametry čistého prostoru. Posouzení kumulativního dopadu všech otevřených odchylek je nezbytné pro zajištění celkové bezpečnosti procesu. Validační report musí obsahovat detailní zdůvodnění pro každé podmíněné schválení. Pravidelný review otevřených bodů zajišťuje, že se řešení neodkládá. Implementace elektronického tracking systému významně usnadňuje sledování termínů a odpovědností při řešení odchylek. Cop
Implementace rizikové analýzy v rámci DQ fáze je naprosto klíčová pro efektivní kvalifikační proces. Využití nástrojů jako FMEA či HACCP nám umožňuje systematicky identifikovat kritické body již v počáteční fázi projektu. Metodologie QbD (Quality by Design) by měla být aplikována již při tvorbě URS dokumentace, což významně redukuje počet potenciálních problémů v pozdějších fázích kvalifikace. Je nutné zdůraznit, že správně provedená riziková analýza může výrazně optimalizovat rozsah následného testování v rámci IQ/OQ/PQ fází.