Při zajištění optimálního průtoku vzduchu v našich čistých prostorech je klíčové měření rychlosti průtoku vzduchu. Pro dosažení nejpřesnějších výsledků provádíme měření ve vzdálenosti přibližně 150 až 300 mm od povrchu filtru nebo vstupní roviny. Tento postup nám umožňuje efektivně monitorovat a validovat průtok vzduchu tak, aby odpovídal požadavkům specifikovaným v ISO 14644-3.
Počet měřicích bodů je stanoven dle doporučení uvedených v této normě, s tím, že pro menší oblasti zvyšujeme počet měřicích bodů, což je nezbytné pro zlepšení pravděpodobnosti detekce nerovnoměrných rychlostí průtoku vzduchu. Při měření rychlosti vzduchu v každém bodě se ujistíme, že doba měření je dostatečná pro zajištění opakovatelnosti výsledků.
Průměrné hodnoty naměřených rychlostí jsou zaznamenávány a dokumentovány pro více lokací. To nám umožňuje vytvořit komplexní přehled o průtoku vzduchu v celém čistém prostoru. Díky tomu můžeme identifikovat oblasti s potenciálně nevhodným prouděním vzduchu a přijmout korektivní opatření, aby byly všechny části čistého prostoru udržovány v souladu s normami a našimi interními standardy kvality.
Vedoucí laboratoře má zodpovědnost za revizi a případné aktualizace těchto měřicích postupů v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a nejlepšími praxemi v oboru. To zahrnuje neustálé sledování změn v normách, jako je ISO 8573-1 pro stlačený vzduch a ISO 14644-1 pro čisté prostory, a zajištění, že naše laboratoř bude i nadále splňovat a překračovat tyto mezinárodní standardy.
Dokumentace naměřených hodnot by měla zahrnovat vizualizaci proudových polí pomocí CFD modelování. Implementace automatizovaného sběru dat významně snižuje riziko chyb při zpracování výsledků. Pro komplexní hodnocení je vhodné využít termální kamery k identifikaci případných teplotních gradientů. Pravidelná validace měřicích postupů je klíčová pro zajištění konzistentních výsledků.
Validace čistých prostor vyžaduje systematický přístup k měření průtoku vzduchu včetně zohlednění sezónních vlivů. U kritických aplikací doporučujeme instalaci kontinuálního monitoringu s online vyhodnocováním trendu. Správná interpretace naměřených dat musí zohledňovat nejistotu měření dle GUM metodiky. Implementace preventivních opatření na základě trendové analýzy může předejít budoucím problémům s kvalitou vzduchu. Analýza korelace mezi různými parametry prostředí (teplota, vlhkost, diferenciální tlak) poskytuje komplexní pohled na funkčnost systému. Pravidelné přezkoumání postupů měření vedoucím laboratoře zajišťuje kontinuální zlepšování procesu.
Počet měřicích bodů by měl být optimalizován nejen podle velikosti prostoru, ale i podle typu ventilačního systému. Pro unidirectional airflow systémy doporučujeme minimálně 9 měřicích bodů na každých 0,37 m² plochy filtru. Při použití non-unidirectional systémů je vhodné počet bodů navýšit o 30%. Správná volba rozložení měřicích bodů má zásadní vliv na detekci případných turbulencí. Za klíčové považuji zejména zahrnutí okrajových zón do měřicího schématu. Měření by mělo probíhat v pravidelných časových intervalech pro zachycení případných fluktuací.
Doba měření v jednotlivých bodech musí reflektovat charakteristiku proudění vzduchu v daném prostoru. Pro stabilní podmínky postačuje 60sekundový interval, nicméně při podezření na turbulentní proudění doporučujeme prodloužit měření na 180 sekund. Využití statistických metod pro analýzu variance naměřených hodnot může odhalit skryté anomálie v proudění. Je nezbytné provádět kalibraci měřicích přístrojů před každou sérií měření.
Optimální vzdálenost měření 150-300 mm od filtru je skutečně klíčová pro přesnou charakterizaci laminárního proudění. Z našich experimentů vyplývá, že při vzdálenosti menší než 150 mm dochází k významnému ovlivnění proudění samotnou přítomností měřicího zařízení. Využití laserové anemometrie nám umožňuje dosáhnout přesnosti měření ±0.005 m/s. Při použití termických anemometrů je nutné zohlednit jejich směrovou citlivost.